Malá Veleň - Zjednodušená verze stránek
Nastavení velikosti písma
+

Historie

  • Upozornění - odkaz na www stránky: mala-velen.estranky.cz (Kulturně historické sdružení Malá Veleň)

MALÁ VELEŇ – z historie obce:

Naše obec Malá Veleň leží na dolním toku řeky Ploučnice 14°15´ východní délky a 50°41´ severní šířky. Hladina řeky má 162 cm, po obou stranách se rozkládají kopce. Z kopců kolem je Jídelní vrch 332 m, Stěna lomu 429 m, Buková hora 430 m, Klobouky 476 m, Jedlový vrch (Tambusch) 527 m, kde je také nejvyšší bod okolí.

Do roku 1945 existují německé názvy pro osady – Jedlka = Höflitz, Malá Veleň = Kleinwöhlen, Soutěska = Zautig, Benešov = Bensen. Tyto názvy mohou být mírně odlišné.
Prastaré pojmenování osady HEWELIN pochází z Kelštiny / He vyllean /, což v překladu znamená “Veselé dvorské pití“. Ve staroněmčině se vyskytuje podobný výraz HEWLIN (dvůr).

Údolí Ploučnice bylo poprvé osídleno asi před 5000 lety v době neolitu. Z této doby byly učiněny některé nálezy. Popis vykopávek je v N.E. clubu z roku 1904 na straně 303. V roce 500 před naším letopočtem obývají území Keltové. Pod Jedlkou mezi Ploučnicí a střechovou strání se nachází asi 200 metrů dlouhá a 10-20 metrů široká louka. Ta bývala často zaplněná vodou a sloužila jako rybník. Východní část byla později proměněna v pole a to pod místem, nazývané Ratsken. Tento název může být keltský (Rads), německý (Grad) nebo slovanský (hradiště). V každém případě to znamená chráněné místo, jisté obydlí. Název řeky je zřejmě z keltského Bual-san, což znamená velký potok. Ratsken tedy můžeme považovat za nejstarší, 2000 let obydlenou část Jedlky.

Po příchodu Slovanů se objevuje druhý název obce – Jedlka. Názvy Hewelin
a Jedlka se prolínají. Němečtí badatelé to vysvětlují tím, že Slované založili tzv. Lesní dvůr Jedlka a německou výspou byl Hewelin. Na toto téma existuje desetistránková studie. Dvojnázev “Hewelin sive Jedlka“ se vyskytuje ještě v roce 1369-1405 v registru Desimarium papalium (seznam papežských desátek) nebo v Libri conf 1433 Gyedlka alias Hewlin“.
Dvojnázev vydržel poměrně dlouho. Ještě v roce 1505 se píše v Schlegelové kronice “Höflitz, toho času Gedlka nazývaná“. I když tady jde určitě o chybu, protože Schleglovu kroniku opsal Sierich v roce 1756 a je jisto, že v roce 1505 nikdo nepoužil název “Hoflitz“. Spíše se objevuje pojmenování Höwli, Höflis, Höflins, Hewlicz. Takto se proměňoval název až do roku 1613. V Děčínských městských knihách je roku 1538 Höfelis, 1547 Höffliz, Höfilcz. Název Höflitz se vrátil až po 30leté válce.

Kolem roku 1220 už Jedlka spadá pod panství Ostrý. K fořtovně, nebo také k lesnímu dvoru patřily pozemky po pravé straně Ploučnice, dědičné rychtářství v dnešním č. 1 a statek č. 2.
Po roce 1945 až do roku 2000 se název nemění – Malá Veleň, Jedlka, Soutěska. Dlouhou dobu jsme byli samostatnou obcí. Až v roce 1980 bylo velmi moderní provádět integraci obcí, čili slučování ve velký celek. V této době jsme patřili pod střediskovou obec Benešov n. Pl., společně s Františkovem n. Pl., Starým Šachovem, Dolními a Horními Habarticemi, Velkou a Malou Bukovinou. Každá obec měla svého člena v radě národního výboru. V každé obci, tedy i u nás pracoval Občanský výbor, který měl svého předsedu. Občanský výbor pracuje se střídavými úspěchy až do poloviny roku 1990, kdy se stáváme opět samostatnou obcí Malá Veleň se svým Obecním úřadem.

KOSTEL

V roce 1234 se stává Jedlka samostatnou farností. Z této doby také pochází místní kostel, zprvu dřevěný. Aby obyvatelé nezapomněli na tento letopočet, byl namalován na kostelní lodi a byl také na střeše kostela vyložen taškami jiných barev. Viditelný byl od lesa.
Letopočet je zaznamenán až v roce 1668 Magdalenou Rosenfeldovou ve farní kronice, 1679 v Osterských zápisech. Na triumfálním oblouku kostela býval nápis “Anno 1234 byl tento boží dům založen“. V roce 1588 byl tento kostel poprvé renomován. V noci 12. února 1715 ve vichřici a bouři byl zničen a v roce 1716 velkými náklady opět renovován. Jeho věž byla přestavěna v letech 1716-1718. V roce 1723 byla zničena horní stěna a nově byla provedena již v dnešní podobě. Věž byla opravována v roce 1760, 1801 a 1998.
Kostel byl zničen křižáky v roce 1430. Dnešní podoba je z roku 1700. V roce 1876 byl založen u kostela hřbitov. Původní dřevěné varhany staré asi 300 let, byly nahrazeny asi v roce 1858 novými. Stavěli je bratři Felérové. Na ně přispěl darem i rakouský císař František Josef I. Na místě fary stával rybníček, který byl v roce 1891 zavezen. Dnes na jeho místě stojí nová stavba číslo 54.

Za starou bývalou farou byla v roce 1870 zřízena vinice.
Dne 23. 3. 1917 byly pro vojenské účely zabaveny zvony a píšťaly z varhan. Ponechán byl pouze jeden zvon z 15. století. Nové zvony vyrobené v Chomutově byly dovezeny v roce 1928. Vysvěceny byly 23. 3. 1928.

Dnešní stavba kostela samozřejmě nepochází z roku 1234. Odborníci datují dnešní stavbu 9,3 m dlouhého a 5,5 m širokého kostela kolem roku 1480. Zřejmě od stejného stavebníka, který stavěl benešovský kostel. Provedení oken, lodě kostela a architektura západního a jižního portálu se odhaduje na 400 let. Podle zápisů z roku 1656 a 1666 o špatném stavu kostela se dá odvodit, že po zničení původního kostela zde stálo jen jakési provizorium. Kostelní loď má rozměry 18,6 m x 13,8 m s výškou 10,5 m.

1190 – 1250 Hermann von Markwartitz
1250 – 1278 Přemysl Otakar II
1278 – 1283 Otto von Brandenburg
1283 – 1306 Johann von Michelsberk / z Michalovic /
1306 – 1511 Geschlecht Wartenberg
1511 – 1515 Nikolas von Třčka / aus Liepa /
1515 – 1575 Die Salshausen
1575 – 1594 Maria v. Salhausen
1594 – 1615 Jonas von Liedstadt
1615 – 1659 Anna / Haubold / v. Liebsadt
1659 – 1675 Magd. Liebstadt - Rosenfeld
1675 – 1683 Magd. Hillebrandt
1683 – 1702 Max Piccard von Grunthal
1702 – 1706 Freiherr von Peisigele
1706 – 1816 Graven von Thun
1816 – 1839 Městská obec Benešov, která získala 3. 10. 1816 při dražbě v Praze panství Ostrý se všemi právy a povinnostmi
1939 – 1945 protektorát Čechy a Morava
2. světová válka
1945 – 1. 6. 1980 Místní národní výbor Malá Veleň
1. 7. 1980 – 1990 středisková obec Benešov n. Pl.
V Malé Veleni Občanský výbor
1. 7. 1990 – 2000 Obecní úřad Malá Veleň

Statistika k roku 1900:

domy muži ženy rozloha/ha parcel dobytek / ks
Malá Veleň 72 228 247
Jedlka 32 130 160 502 1875 163
Soutěsky 37 133 139

Před 160 lety byly v Malé Veleni na pozemku bývalého mlýna (nad domem č. 29) nalezeny i čtyři kamenné sekery a další věci. Při stavbě dráhy v roce 1868 pod č. 40 dvě kamenné sekery, na pozemku u č. 8 v Malé Veleni opakovaně kamenné nástroje, kusy seker a hroty šípů. Některé nálezy byly z neznalosti vyhozeny, část jich byla uchována. Vlastní koryto Ploučnice muselo být upraveno podle nové postavené železnice. Tak bylo trochu odkloněno v prostoru železničního hradla Dolina. Násep řeky tak byl i překážkou pro malý potůček, který se vléval do Ploučnice propustí pod železnicí. Ze zbylého koryta řeky tak vznikl malý rybníček. Jenže postupem času se začínal rybníček zanášet, vodní plochy ubývalo. Postupně zde vznikala bažina, dnes již je i tato bažina téměř zarostlá, zanešená. Byly sice pokusy obnovit vodní plochu tím, že se v propusti pod železnicí postavila hráz. Voda samozřejmě stoupla - ale to se zase nelíbilo železničářům, kteří tvrdili, že se podmáčí železniční násep. A tak se musela hráz zrušit - bruslení v této lokalitě dnes již patří minulosti.
Vlastní koryto řeky má šířku asi 25 metrů s poměrně velkým spádem. Často bývá znečištěna textilními a jinými závadami na řece, protože žádné čističky po roce 1945 nejsou. Znečištění zahubí mnoho ryb a jiných vodních živočichů.